Jakého já chci vlastně prezidenta
Potkaly jsme se s mou kamarádkou Magdou. Měla šílený účes. Vypadala fakt hrozně. Nejspíš jsem na ni koukala dost vyděšeně, protože si ukázala na vlasy, pak mávla rukou, zatvářila se znechuceně …
Květinové dilema
Mám moc ráda ve vázách květiny. Nemusí to být vždycky přímo květiny, stačí mi i větve, větvičky, trávy, ano i plevel. Od jara do podzimu je mi hej, máme totiž …
Autogramiáda
Autogramiádu jsme naplánovali na neděli. Jindy jsme se totiž nemohli všichni sejít. A nakonec je to jedno, beztak vždycky někdo z pozvaných nemůže. Bylo to moc hezké. Program měl celkem …
Bylo to krásné a bylo toho dost
Děkuji všem, kdo jste přišli na autogramiádu mé 20. knížky. Videozáznam programu se zpracovává, tak jako ochutnávku pár fotek od vás, kdo jste přišli.
Flek od špenátu
Nemůžu se moc rozčilovat, když někdo u nás doma udělá flek na ubruse. Nejde to. Nemělo by to žádný efekt. Smáli by se mi. Já jich totiž dělám nejvíc ze …
Můj první fascinátor
Když mě Pavla požádala, abych jí šla za svědka, řekla jsem ano. Cítila jsem to jako svou zodpovědnost, podepřít ji v rozhodnutí, po němž toužila většinu doby, co ji znám. …
Tak je to tady!
Držím v ruce svou dvacátou knížku a mé pocity jsou stejné, jako když jsem poprvé vzala do rukou tu svou první – Brusinky. Velkými křídly mává údiv a uvnitř mne …
Trojnásobné potěšení
Jedna z ulic, co máme za rohem, je po celé své délce osázena akáty. Normálně během roku nejsou ty stromy ničím zvlášť zajímavé. Leda by si chtěl člověk testovat vztahy. Určitě …
