Vúdúlínek
Lehce ponurá knížka Daniely Fischerové, kde na začátku je všechno špatně, protože se dala špatná jména. Ale ve správné pohádce má přijít dobrý konec a tady taky přijde. Když něčemu věříte, tak to prostě je. I když já si představuju jezinky jinak, než ilustrátor Jakub Kouřil, je to knížka krásná, vtipná a ponoukající mnohé příležitosti k vlastním fantaziím.
A pak na mě mrkla
Nechci prozrazovat pointu knížky, tak jen řeknu, že je líbezná, šmrncovní a laskavá jako autorka sama. Ilona Komárková umí!
Ptačí domek
Eva Meijerová napsala krásný hold dámě, která nejdříve ochočila housle a potom sýkorky. Čtenář si musí klást otázku, pro co hoří moje srdce? A pak ještě jednu: Žiju tak, že se cítím šťastně?
Co by můj syn měl vědět o světě
Mám ráda knihy Fredrika Backmana. Líbí se mi, jak dokáže rozpoutat humor se slzou v oku. Jeho otcovské vyznání je vtipné i dojemné 1 : 1. Umí psát o důležitých věcech tak lehce, že mu to závidím.
Ester
Komentáře k biblickým knihám bývají někdy docela nudné. Ne tak komentář Jany Šrámkové. Jednak Ester je dost zajímavá kniha a jednak to ještě více vynikne, když se komentáře chopí někdo, kdo brilantně vládne češtinou a myslí naléhavě současně. Praktické modlitební náměty jsou předkládány tak přirozeně, že se mi vůbec nešprajcovalo se jít hned modlit. Těším se na další!
Pérák
Petr Stančík se odvázal a napsal kromě Pravomila ještě útlou brožuru Pérák. To je někdo jako tehdejší Superman zasazený do protektorátu a vraždící fašisty, spolupracující s odbojem, pohrdající Hitlerem a oblafnutý Heydrychem. Neuvěřitelné fantastické situace, erotická linka vztahu s odbojářkou a přitom jasné historické souvislosti činí knihu výjimečnou. Takhle by se mohl vyučovat dějepis na učňáku!
Poprava českých pánů
Jan Rosacius Hořovský zahajoval modlitbou a kázáním sněm českých stavů 21. května 1618. O dva dny později proběhla známá defenestrace, která roztočila kolo událostí a vyústila v osudnou bitvu na Bílé hoře. Ke smutnému završení došlo 21. června 1621 na Staroměstském náměstí. Zde už Rosacius nekázal, ale dostalo se mu té výsady doprovodit více než polovinu ze sedmadvaceti odsouzených na popraviště. Rozhovory s nimi nechal pečlivě zapsat, takže zde máme popis posledních hodin českých pánů, rytířů a měšťanů, kteří byli z Boží milosti vyvoleni k mučednické smrti na Staroměstském náměstí.
Člověk by nevěřil, co se ještě může v archivech najít.
Štein-Schneiderova sbírka vtipů na židovský způsob
Doktor Štein měl kdysi neodbytného pacienta Schneidera, který byl na kordy s plotýnkou. Doktor Štein je naučil spolu vycházet, ale pak si sám přerazil páteř a týdny ležel nehybně. Vděčný pacient, a ten je někdy horší než boží dopuštění, začal posílat doktoru Šteinovi každé pondělní ráno příděl vtipů, aby mu bránice trochu namasírovala pajšl.
Nejprve poslal Schneider jeden vtip, ten o Goliášovi, pak víc a víc, až se to ustálilo na sedmi, jak jinak. I počet adresátů vzrostl na pětistovku. Někteří z nich se prý dokonce začali těšit v pondělí do práce. Některé vtipy byly zaručené, jiné nové a neznámé, do češtiny přeložené poprvé. Schneider je posílal dlouhých a tučných sedm let, pondělí co pondělí bez přerušení, celých 365 pondělků v řadě.
A tak vznikla největší sbírka vtipů na židovský způsob na světě.
Stínka
Daniela Schreiter je mladá žena s autismem. Knihu napsala i ilustrovala. Myslí si, že humor s lehkostí přeskočí práh stydlivosti. Má pravdu. Nejen stydlivost překonáme humorem, ale i strach. Strach na obě strany – ti, kdo se cítí být jiní, se bojí nepřijetí. Ti, kdo jsou jako že normální, se bojí těch, kdo jsou jiní. Nebo se bojí, že by se k nim nechovali správně. Komiks ocení zájemci o autismus a o komiksy s psychologickou tematikou. A taky lidi, co neradi čtou složité publikace, ale zajímají je složité věci.
Medvěd a šeptání větru
Dětská knížka Marianne Dubuc se mi nezdá být přímo pro děti. Je to zase jeden z titulů, které se tváří jako dětská literatura, ale jsou sdělením pro jejich rodiče. Myšlenkou knihy je touha po změně a proces té změny. Někdy je to složité. Často to bývá nutné. A vždycky chce změna odvahu.
Se žlutou hvězdou v prázdném kupé
Petr Vizina zpracoval vzpomínky Lydie Tischlerové tak, že se od knížky nemůžete odtrhnout. Koncem války a opuštěním koncentráku však příběh nekončí. Pokračuje popisem nalezení profesní cesty, nové vlasti, vypořádáním se s traumaty válečných zážitků. Mimořádná žena, mimořádná kniha.