Všechno se ve mně svírá, trápím se, co můžu dělat?

Otevřela jsem v práci počítač a hned na mne začaly vyskakovat zprávy z Ukrajiny. Válka skutečně začala. Dokonce český prezident to odsoudil. Všechno se ve mně svírá, trápím se, co můžu dělat?

Během dvou hodin jsem byla vyzvána k připojení do modlitebního řetězu a zapsala jsem se hned na druhé místo. Vlastně hned jsem se šla modlit. Co vlastně jiného dělat? V obchodě bylo klidno, skoro nikdo nevešel. Jen pár lidí, co chtěli konkrétní knížku a každý z nich položil tu otázku: „Co na to říkáte? To je hrůza, že?“ Pak jsem šla na oběd a se mnou u stolku seděly tři mladé ženy. Samozřejmě hovořily o Ukrajině. Jedna popisovala, že jejich firma má ve Lvově pobočku a že se znají se spoustou svých ukrajinských kolegů. Říkala, že samozřejmě narukují, půjdou bránit svoji vlast. „Ale co jejich ženy s malými dětmi?“ Prý se o tom v práci také radili, jak jim pomoci.  „Ale máme i ruského kolegu Aljošu. Tak jsem se ho zeptala, jak se v tom cítí. Byl úplně zničený. Strašně se styděl. Moc mu pomohlo, když mu pár lidí řeklo, že vědí, že on za to nemůže. Co myslíte, musel by narukovat?“  A ženy se vzrušeně dohadovaly, jaké to pro něj musí být.

Každá válka je hrozná. Nikdy jsem v žádné nebyla a nedovedu si ji proto reálně představit. A nejhorší pro mne je ta bezmoc. Někde tady kousek na východ od našich hranic se doopravdy navzájem zabíjejí lidé.  Létají rakety, letadla shazují bomby, zní střelba. A já sedím v bistru u svého dýňového rizota a skoro se stydím, že se mám dobře. Pořád musím myslet na neznámé lidi, kteří jsou uprostřed hrůzy ozbrojeného konfliktu, myslím na ženy v mém věku, jejichž synové, zeťové a možná i manželé rukují a nikdo netuší, jestli se vrátí živí domů. Myslím na to, že asi nebudou dostávat výplaty, nebudou chodit do práce a nebudou mít za co nakupovat jídlo. Pokud tedy nějaké obchody zůstanou otevřené. Budou hladovět. Tady pár kilometrů od slovenských hranic se tohle přesně děje. Není to žádný historický dobrodružný román, je to život.

Pojďme udělat všechno, co můžeme. Pojďme se modlit, pojďme poslat pomoc, pojďme vyjádřit nesouhlas s válkou.

Psáno pro Proboha!.cz

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nákupní košík