Skip to content

Hana Pinknerová

O životě, knihách a potěšení

Menu
  • Úvodní stránka
  • Knihy
  • Knihomolka
  • Nahrávky
  • Obchod
  • Blog
  • Domácí škola
  • Fotogalerie
Menu

Večer včas

Zveřejněno v 29 října, 202029 října, 2020 od Hana

Jsou velké a trvalé radosti jako například zdravé děti, dobrá práce, hezký domov, věrný partner, spolehliví přátelé… a těch je zapotřebí si jaksepatří vážit. K životu však potřebujeme kromě těchto velkých zásadních důvodů k radosti i malinkaté nedůležité radůstky, které v běhu času mohou přechodně zcela zastiňovat ty velké.

Někdy bývám večer tak zbitá, že jsem ráda, zvládnu-li očistit styčné body, namažu si obličej nějakým krémem a padám do postele. Usínám ještě dřív, než vytáhnu nohy na pelest. Nebo si aspoň nepamatuju, že bych to v bdělém stavu bývala udělala. Přitom si ale občas vyčítám, že o sebe víc nepečuju. V mém věku už je to skoro nutné. Během dne pak sbírám odvahu k všelijakým předsevzetím, inspiruju se v barevných dámských časopisech, jak si udělám pleťovou masku, naložím se do olejové lázně, dokonale si zapiluju nehty na rukou i na nohou a tak podobně. Ovšem přijde večer a je to stále totéž. Nemám už sil na nějaké takové sebeoslavné radovánky. Čeho je to důkaz?

V první řadě tu máme důkaz nejvýznamnějšího nedostatku, který sužuje náš život. Není to překvapivě nedostatek času ale nedostatek lásky k vlastní osobě. Pokud o sebe dostatečně nepečujeme, nemáme se dost rády. To je jasná věc. Ale jak chceme rozdávat radost a lásku všem kolem sebe (no dobře, tak aspoň těm nejbližším), když ji samy pro sebe nemáme dost? To nejde.

Můj návrh na jednu malou radost zahrnuje tento požadavek: Jednou týdně jít večer do koupelny včas. To znamená hodinu před časem, kdy bychom se tam beztak odplazily. A pak si dopřát péči, jakou potřebujeme, chceme nebo máme rády. Naše tělo takovou péči očividně ocení a pozor! Naše duše též. Přitom taková malá radost nic nestojí a upřímně řečeno naše vnitřní pohoda bude dobrým motorem pro každou práci následujících dní.

Hodina týdně? To není nic proti ostatním sto šedesáti sedmi hodinám, které věnujeme všem těm úkolům a úkonům, v nichž jsme nezastupitelné!

1 komentář u „Večer včas“

  1. čtenářka napsal:
    1 listopadu, 2020 (1:01 pm)

    Paní Hano,
    dlouho dobu nad tímto přemýšlím a ten pravý nedostatek si také uvědomuji. Jak si obhájit čas pro sebe především před sebou, bývá někdy opravdu to nejtěžší.
    Děkuji, že jste téma dala do pěkných slov a za super tip. Po čase zas vyzkouším 🙂
    S pozdravem
    Šárka Š.

    Odpovědět

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Košík

Nabídka knihkupectví

  • Beletrie (689)
  • Dětská literatura (793)
  • Křesťanský život (239)
  • Nezařazené (22)
  • Poradenství (313)
  • Společenská literatura (258)
  • Teologie (374)

O mně

Hana Pinknerová je žena mnoha talentů. Ráda jí, a proto dobře vaří. Je zvědavá, a proto ráda naslouchá lidem. Ráda čte, možná proto provozuje knihkupectví. Kromě toho taky píše knížky, přednáší na různá témata, jezdí na koloběžce a zkouší zase hrát na klavír. Baví ji život a hledání Božích milostných vzkazů.

Poslední kniha: Jak poznám, že mě miluje (KNA 2021

Všeobecné obchodní podmínky
Osobní údaje a GDPR

Sleduj a sdílej :)

Follow by Email
Facebook
fb-share-icon
YouTube
© 2023 Hana Pinknerová | Powered by Minimalist Blog WordPress Theme