Dobrá recenze potěší

Krásnou recenzi mé poslední knížky mi napsal Pavel Hošek. Je to teolog, spisovatel.

Vůně prázdného pokoje

Útlá knížka Hany Pinknerové Vůně prázdného pokoje přináší několik desítek fejetonů, věnovaných ohromným maličkostem všedního dne. Autorka se rozhlíží kolem sebe doširoka otevřenýma očima. S osvěžující lehkostí a s vlídnou ironií komentuje nejobyčejnější životní situace.

Je zajímavé podívat se na chvíli na svět očima Hany Pinknerové. Jsou to ženské oči, vnímají tajemné chvění pod povrchem jevů. V každém keříku jako by co chvíli zaplápolal plamínek hořícího keře. Obyčejné momenty každodenního provozu se stávají setkáním se svatou Přítomností.

Ale Pinknerová netlačí na pilu. Nepíše mystické úvahy, ani uplakaně zbožnou poezii. Nemudruje, nemoralizuje, biblickými výrazy opravdu šetří, a to je moudré. Náboženské názvosloví prakticky nepoužívá. Její vyjadřování je zemité, neokázalé, nevyumělkované, takové lidsky důvěrné.  

Fejetony shromážděné v knížce Vůně prázdného pokoje mají něco z jazykové hravosti Karla Čapka. A také je v nich něco z Chestertonovy vděčné radosti ze života. Ano, Čapek a Chesterton jsou myslím dva čestní kmotři pozoruhodného literárního díla Hany Pinknerové. Tak jako ona, i tito dva spisovatelé byli vynikajícími pozorovateli a znalci lidských povah.

Tak jako ona, i Čapek a Chesterton dokázali mistrně vystihnout a vyslovit poezii všedních dnů a obyčejných situací. Ale Pinknerová k jejich umění přidává něco vzácného, co jim oběma při vší úctě chybí. Přidává k nim nezaměnitelnou kvalitu bytostně ženské perspektivy, se smyslem pro detail, pro náladu chvíle, pro hlubší význam nejobyčejnějších věcí.

Pinknerová píše lehkým perem, a to je dobře. Nezápolí s filozofickými dilematy, nemračí se nad vážností lidského údělu. V jejím pohledu na svět je laskavé přikývnutí. Mezi řádky jejích fejetonů promlouvá jakási tichá důvěra v dobrotu vesmíru. Ano, jako by z nich vyzařovalo hobití přitakání životu.

Co je tedy Pinknerové knížka Vůně prázdného pokoje jednou větou? Je to osvěžující čtení, které omlazuje duši a občerstvuje srdce. Je jako pohár čisté vody od pramene.

Pavel Hošek