Stůňu
Stůňu. Vlastně mi nic není, jen moc kašlu. Poslušně polykám prášky, piju horký čaj, cucám pastilky a polehávám v teple. Když jsem si dovolila zastavit se a připustila stonací režim, …
Popeláři jsou hrdinové
Koho člověk od útlého dětství považuje za hrdinu? Hasiče,kominíky, policisty, popeláře… jenže hasiče, kominíky ani policisty pravidelně nevídáme. Ovšem popeláři projíždějí naší ulicí dvakrát týdně od nepaměti. Vždycky jsme s dětmi …
Nemůžu si pomoct
Nemůžu si pomoct, ale vždycky, když se s ním setkám, musím si z něj dělat legraci. On to ve mně nějak provokuje. Někdy si říkám, že je mi ho líto, jestli to …
Máme bohaté chudé
Někde na internetu na mě v předvánočním čase vybafla výzva k obdarování osamělých staroušků v domovech důchodců. Zabalte do krabice od bot pár dárečků, co by potěšily babičku nebo dědečka a přineste k nám …
Krmte ptáčky
Jsem zvyklá žít ve městě. Nikdy jsme neměli domácí zvířata. Jen několikrát jsme se pokusili chovat akvarijní rybičky, ale nikdy nám dlouho nevydržely. Přesto mám přírodu ráda. Máme ve vnitrobloku …
Čerpací stanice
Na rohu ulice, kudy chodím denně do práce, stávala trafika.Kulatý stánek s prosklenými stěnami, plný novin, časopisů, losů a cigaret,jaké se všude stavěly v devadesátých letech. Minulé jaro definitivně zkrachovala. Přestavěli ji …
Bach na tramvaji
Seděla jsem u okna a čekala, až mi přinesou oběd. Do malého bistra, kde umějí vařit výborně těstoviny, chodívám na obědy často. Nemám to z práce daleko a tohle jídlo mám …
Svrbící prsty
„Už mě svrbí prsty,“ svěřila se dceruška. Přikývla jsem s porozuměním: „To mě taky.“ Rozuměly jsme si bez dlouhého vysvětlování. Dnes byl totiž mimořádně krásný den. Slunko svítilo, jako by byl …