Nepsala jsem žádná velikonoční přání, nějak jsem to nestihla. Vajíčka jsem nebarvila. Pro Sofinku a Miušku jsem koupila čokoládové zajíčky. S rodinou jsme měli táborák. Vytrvale a věrně se denně modlím za všechny zdravotníky, sociální pracovníky, popeláře, prodavačky, pošťáky a jiné doručovatele, za politiky a duchovní, aby to dobře dali.
Během svátku vzkříšení jsem pořád plakala pro své mrtvé blízké. Nevím, co to mělo znamenat, nedělávám to. Třeba to někdy pochopím.
Jsem opravdu vděčná za věci, které jsem považovala za samozřejmé. Za setkání, objetí, úsměv. Krásné Velikonoce.