Skip to content

Hana Pinknerová

O životě, knihách a potěšení

Menu
  • Úvodní stránka
  • Knihy
  • Knihomolka
  • Nahrávky
  • Obchod
  • Blog
  • Domácí škola
  • Fotogalerie
Menu

Zpěv. Ptačí zpěv

Zveřejněno v 6 března, 20216 března, 2021 od Hana

Vlekla jsem se domů z práce. Dnes jsem se cítila opravdu unavená. Zimní kabát mě tížil na ramenou, nohy v kozačkách jsem sotva zdvihala a taška s nákupem potravin k večeři se zdála k neunesení. „Asi mi chybí vitamíny, nebo možná sluníčko,“ napadlo mě.

Mohl by to být pěkný modravý podvečer, kdybych ovšem nebydlela ve městě. Skoro v samém centru. Tady si člověk modravé předjarní stmívání příliš nevychutná. Jednak pro samé vysoké domy téměř není vidět nebe, a jednak je tu strašný hluk. Auta i tramvaje jezdí nepřetržitým proudem zvláště v tuto dobu, kdy se lidé vtracejí domů z práce. A protože za rohem stojí porodnice, často tudy projíždějí sanitky. Většinou s houkačkou puštěnou naplno. Dnes během mé nedlouhé cesty projely ulicí už dvě.

Vždycky si říkám, že jedou do porodnice, tak se nic zlého neděje, to jen nové miminko se dere na svět a chvátá. Ale stejně na mne padá taková divná úzkost, když kolem mne prosviští sanitka, houká a očividně pospíchá.

A ten hluk je fakt hrozný. Snažím se přikrýt si uši, když projíždí těsně kolem mne, ale to bych svou těžkou nákupní tašku musela postavit na chodník, a to teď těsně na konci zimy neudělám. Chodník je plný pozůstatků po neukázněných páníčcích roztomilých pejsánků. Uf, málem mi praskla hlava!

Zabočila jsem do naší vedlejší a také výrazně tišší ulice a hladina hluku trochu poklesla. Vydechla jsem úlevou. Za chvilku budu doma. Přehodila jsem si těžkou tašku do druhé ruky a opatrně překročila hromádku na chodníku. To musela být doga lidských rozměrů, napadlo mne. A v tom jsem uslyšela zpěv. Ptačí zpěv. Překvapeně jsem vzhlédla do koruny lípy stojící přes ulici. V jejích holých větvích jsem spatřila černý obrys kosa. Seděl na kraji větve směřující do ulice a zpíval z plných plic. Jeho líbezné trylkování se neslo na vším tím hlukem aut, tramvají a sanitek. Jako by mi vlévalo novou sílu do žil. Tohle mi celou zimu chybělo!

Zalévala mě čirá blaženost. Kosi už zpívají! Ulice byla náhle jiná. Působila vlídněji. Náhle jsem překypovala nadšením a nutně jsem to potřebovala někomu říct, podělit se s někým o tu překvapivou radost. Ale komu bych tak mohla říct: Hele, zpívají ptáci, aby si nepomyslel, že jsem střelená? A tak jsem tichounce, jen tak jako sobě, zašeptala: Díky, Bože. Díky za tohle potěšení…

1 komentář u „Zpěv. Ptačí zpěv“

  1. Janette Kohutová napsal:
    10 března, 2021 (2:54 pm)

    Pochopiteľné a milé… ako vždy… čítam s úsmevom na tvári… ako vždy…

    Odpovědět

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Košík

Nabídka knihkupectví

  • Beletrie (709)
  • Dětská literatura (833)
  • Křesťanský život (244)
  • Nezařazené (20)
  • Poradenství (312)
  • Společenská literatura (273)
  • Teologie (374)

O mně

Hana Pinknerová je žena mnoha talentů. Ráda jí, a proto dobře vaří. Je zvědavá, a proto ráda naslouchá lidem. Ráda čte, možná proto provozuje knihkupectví. Kromě toho taky píše knížky, přednáší na různá témata, jezdí na koloběžce a zkouší zase hrát na klavír. Baví ji život a hledání Božích milostných vzkazů.

Poslední kniha: Jak poznám, že mě miluje (KNA 2021

Všeobecné obchodní podmínky
Osobní údaje a GDPR

Sleduj a sdílej :)

Follow by Email
Facebook
fb-share-icon
YouTube
© 2023 Hana Pinknerová | Powered by Minimalist Blog WordPress Theme