Jela jsem tramvají městem. Bylo slunné ráno a svět za okénkem vypadal vesele. Blížili jsme se k divadlu a já jsem se těšila, že se budu moci chvilku dívat na fontány a trávníky. Kvůli nim jsem si přece sedla na sedadlo na pravé straně tramvaje. Vyhlížela jsem už z křižovatky zelené plochy trávníku s pásy travin a řadami stromů. Ale co to? Trávník nejblíže k zastávce byl poset drobnými bílými flíčky. Co to může být? Rozsypané odpadky? Rozmnožený plevel? Nelíbilo se mi to. Cítila jsem, jak se mě dotýká zklamání. Takhle to nemělo vypadat!
Tramvaj zastavila na zastávce a já jsem stále hleděla na trávník. Bílé flíčky se přiblížily a ukázalo se, co jsou zač. Kdepak odpadky nebo plevel, byly to květiny. Ze zelené plochy trávníku vyrůstaly křehké světlé ocúny. Tak světle modré, že v záři slunce vypadaly jako bílé. Křišťálově zářily na oslavu podzimu. Nějaký zahradník měl poetickou duši. Zbytek cesty jsem se musela usmívat, jak mne tohle zjištění potěšilo. Nebyly to odpadky ani plevel, byly to ocúny.
Odpoledne jsem se vracela z práce domů kolem budovy filozofické fakulty. I tahle budova je obklopena upravenými trávníky. A také zde se mezi zelenými trsy něco bělalo. Měla jsem už být od rána poučena, ale nebyla jsem. Tohle je na ocúny moc velké, tohle budou skutečné odpadky, hodnotila jsem předčasně. Ale nedalo mi to. Podívala jsem se důkladněji a užasla. V trávníku rostly žampiony. Krásné velké kulaté běloučké kloboučky hub zdobily jen tento jeden trávník u důstojné budovy vysoké školy. Bylo to tak vtipné! Kdo je tam dal? Stála jsem v úžasu a pobavení. Zase to nebylo tak, jak se na první pohled zdálo. Co to znamená? Co si mám uvědomit?
Za arogancí se často skrývá zoufalství. Nepříjemná hlučnost a povýšenost maskuje nejistotu a strach. Pyšné vystupování můžeme demaskovat jako plachost. Většinou lidi potřebují vyslechnout a pochopit. Pak se ukáže, že věci nejsou, jak se na první pohled zdají.
Beru tedy ocúny i žampiony rozeseté v trávníku jako něžné Boží napomenutí, abych nedala na svůj první dojem a dívala se pořádně. Lidé taky často nejsou, jak se zdají.