Myslím, že se o mně dá směle tvrdit, že mám skoro na všechno názor a nebojím se ho použít. Teď se mi ale stalo, že vlastně nevím, co si myslím. Hrůza! V takovém stavu nedokážu dlouho setrvávat.
Jedná se mi o situaci hoteliéra, který podmiňoval ubytování svých hostů ruské národnosti podepsáním prohlášení o nesouhlasu s anexí Krymu. Obchodní inspekce mu napařila pokutu. On se odvolal. Pokutu snížili. Znovu se odvolal. Ústavní soud se ho zastal. Při zdůvodnění použil literárních argumentů.
Teď všichni diskutujeme o tom, co je správně. Dohadujeme se, co je ta svoboda. No a já nevím. Jak to vyřeším? Pročetla jsem několik diskuzí a jsem tam, kde jsem byla. Nevím. Asi to potřebuju promyslet. Ještě že je zítra volný den. Dám vědět.