Pochod pro život je protestní shromáždění proti interrupcím, v Česku pořádané konzervativním Hnutím Pro život ČR. Od roku 2014 hnutí tvrdí, že pochod má zdůraznit zlepšení pomoci ženám, které nečekaně otěhotněly. V České republice se pochod pro život uskutečňuje na jaře v Praze. Letos se taky konal. Bylo to dramatické.
Účastníci pochodu nestačili ani pomalu vyrazit, když se do trasy jejich pochodu postavili odpůrci organizovaní feministickou platformou Praha je feministická. Fakticky zabránili konání pochodu, který byl řádně nahlášen podle zákona o shromažďování. Policie přihlížela. Střet názoru, že neočekávaně těhotná žena potřebuje podporu, s názorem, že každá žena má právo na svůj potrat, vyhrál ve fyzické podobě ten druhý. O souboj argumentů totiž nešlo. šlo Je to špatně z několika důvodů.
Můžete si o pořadatelích Hnutí pro život myslet, co chcete, ale nemůžete popřít jejich právo konat pochody, budou-li podle pravidel. Násilným (jakože proklamativně nenásilným, protože policie nezakročila, jinak by k násilí dost nejspíše došlo) blokováním ohlášeného pochodu vzniká nebezpečný precedent. Každý může blokovat každého. Podívejte se do sněmovny, jak hrozné to je. Můžete konat své pochody na svoje téma, můžete se pokusit mít větší mediální dopad, můžete stát na chodníku se svými hesly a transparenty, ale nemůžete zabránit v projevování názoru někomu jinému, pokud tento názor neporušuje naše zákony. Nemůžete obsadit prostor, který si předem zamluvil někdo jiný.
Neznám čísla, která by dokumentovala následky potratů, ale znám pár žen, které za sebou potrat mají. Jedna každá z nich si nese následky různého druhu. Nikoho nesoudím, nevím, jak hrozné musí být situace, v nichž se ženy rozhodnou pro interrupci. Žiju jenom svůj život. Ale radši bych byla pro pomoc a podporu než pro zabití plodu. Přitom v Česku je dosáhnout interrupce legální i pohodlné. Odpůrci Pochodu pro život tvrdí, že jeho organizátorům ve skutečnosti jde o zákaz interrupcí. Poslankyně Pirátů v Europarlamentu Markéta Gregorová na FB jásá, že “tmářství a středověk narazil na nenásilný, ale tuhý odpor” a že je “hrdá a motivovaná, že to dokážeme”. To jako fakt?
Co jsme viděli, se demokracii nepodobalo ani trochu. Pohrdání zákonem a principem demokracie, jímž je právo na názor, to se mi nezdá jako něco, nač by měl člověk být hrdý. Nálepkování lidí s jiným názorem také demokratické diskuzi nepřispívá.
Obávám se roztáčení spirály podobného chování. Obě strany by měly jít do sebe. Ani jedna z nich není bez viny. Obě používají, když se jim to hodí stejné neférové způsoby. Jako třeba “slušní lidé”, kteří blokovali divadelní představení na festivalu v Brně, na oplátku Praha je feministická neoprávněným zabráním prostoru někoho jiného. Každý, kdo se místo diskuze pokouší ukřičet svého názorového oponenta, se podílí na hrubnutí veřejné diskuze, nebezpečnosti veřejného prostoru. Mizí nám dobrá vůle. A to mne mrzí a zneklidňuje. Hodně.
Psáno pro Proboha!