To tak člověk jde ráno do práce a na popelnici před sousedním domem leží kytara. Stará, zaprášená, s potrhanými strunami, ale krásná lubovka z padesátek. Tak jsem ji vzala domů. Třeba bude mít Otík radost. Dárek! Tak hezký manželův smích jsem po ránu už dlouho neslyšela. Prý je ve velmi dobrém stavu, moc pěkný kousek, který by se dal prodat za slušné peníze.
Tak a teď víte, proč jsem včera přišla pozdě do práce.
(Ta na fotce není ona.)