Jedna z velikonočních tradic naší rodiny, k níž přibíráme i další lidi. V jundrovské oboře jsme vytyčili cestu s dvanácti zastaveními. Po ní jdeme, škrábeme se do kopce a u každého zastavení Otík přečte pečlivě vybraný kus textu z knihy Michala Valehracha Žbluňk.
Barvitý popis posledních hodin Kristových venku pod stromy kývajícími se větrem působí ještě silněji než doma u kamen. Párkrát se mi chtělo brečet. I když vím, jak příběh skončí, celá se chvěju v očekávání, jak to dopadne.
