Bohatou pomlázku a veselé Velikonoce. Ani nevím, jestli zrovna tohle někomu přeju. Co to vlastně znamená? Jak se vztahuje tohle přání k Velikonocům v tom smyslu, v jakém věříme, že ho obsahují? Nenašla jsem nic. Proč by měl člověk oslavovat Velikonoce, kdyby nebylo vzkříšení? Rovnodennost vždycky přijde, na tom není nic zvláštního. Začíná jaro, to je hezké a člověk oslavuje každý den, kdy svítí slunce, je teplo a všechno začíná rozkvétat. Přesto to není žádný důvod pro nějaké mimořádné oslavy. Pokud člověk nevěří v Kristovo vzkříšení, skutečně nemá důvod slavit Velikonoce jako něco neobyčejného. Já ve vzkříšení věřím. Dává mi smysl. Jsem přesvědčená, že právě od vzkříšení se odvíjí smysl křesťanství. Jinak by to totiž byl jen další projekt, jak manipulovat lidmi. Ovšem vzkříšení dává životu naději. Pokud smrt není konec, nejvíc ze všeho na světě nás vzrušuje otázka: co asi bude pak? Mluvila jsem s lidmi, kteří odmítali Krista jako řešení pro svůj život z jediného důvodu. Nezdálo se jim smysluplné, co slyšeli o nebi. V jejich historkách nebe vypadalo jako nekonečná zkouška pěveckého sboru s nudným repertoárem a příšerným sborovým stejnokrojem. Chápu, kde to vzali, a nevěřím tomu ani na vteřinu.
Náš život po smrti bude jedno velké aktivní dobrodružství. Tehdy se teprve rozvinou všechny naše schopnosti a dary, abychom je použili k obnově porušené a poničené země. Vždyť my budeme z té zdevastované planety budovat zase rajskou zahradu, ovšem v daleko širším měřítku. Představuju si, že každý bude tvořivě pracovat na té úrovni, na jakou právě bude stačit. Někdo na své zahrádce, někdo v městských sadech, jiný bude mít na zodpovědnost sady a lesy zemské, a budou i takoví, kdo to budou řešit a řídit celoplanetárně.
Ať mi připadne cokoli, budu pracovat vášnivě a radostně se vší tvořivostí, jaké budu schopna. Obnovovat náš svět, to je výzva, která mě vzrušuje. Možná ovšem budu zaměstnána i jinak. Doufám, že vypravěči příběhů a výtvarníci budou mít taky hodně co dělat. Také zpěváci a hudebníci budou tvořit a interpretovat svá díla plná všech emocí, které existují. Můj muž vždycky slastně vzdychne v představě všech těch nástrojů a aparatur, které by mohl mít k dispozici. Já považuju za naprosto jedinečné, že se tam všichni potkáme. Ze všech věků všichni tvořiví Boží lidé budou moci něco podnikat společně. Miluju Boží nápady!
Bez vzkříšení nás žádná budoucnost nečeká. Smrtí všechno končí a dál? Nicota. Kristovou smrtí a vzkříšením se otvírá nová budoucnost plná hostin s chlebem a vínem, obnovováním země a výstavbou nového Jeruzaléma, nejkrásnějšího města vesmíru, plného uměleckých děl, skvělých restaurací, kaváren, divadel, koncertních síní, galerií a obydlí. Kostelů nebude zapotřebí, protože tohle všechno budou jeho chrámy. Nebudeme muset hlídat, abychom se včas a správně pomodlili ve vhodný čas a při příhodné příležitosti. My sami totiž budeme modlitbou. Bez vzkříšení nic nedává smysl. Koho zajímá smrt? Kristus žije v nás a my v něm.
Psáno pro magazín Proboha!