Název knihy, který začíná číslovkou, mě nikdy nepřitahoval. Když ještě navíc v následujících slovech zahlédnu něco jako “superschopnosti”, knihu rovnou odkládám. Na tohle mě nenachytají, říkám si v duchu, kdepak nějaké superschopnosti. Kdysi dávno, snad někdy v devadesátých letech jsem dělala korektury spousty leadershipových příruček a od té doby se jim tak trochu vyhýbám. Ale řekla jsem si, že možná o něco přicházím.
Do četby knihy Patricka Lencioniho jsem se pustila bez velkého nadšení. Většinu knihy zabere příběh. Čte se to rychle, popis poměrů ve firmě je výstižný a myslím si, že každý, kdo pracuje na podobném místě, si jistě dovede představit situaci ve své kanceláři nebo firemní kuchyňce, kde se probírají pracovní záležitosti, stěžuje se na šéfa, nebo na kolegy a na práci. Každopádně pro plastické porozumění toho, k čemu Patrick Lencioni s týmem došel, je beletristická část pomůckou pro méně chápavé. Kdybyste spěchali a trochu už s problematikou rolí v týmu měli nějakou zkušenost, bude vám stačit přečíst si závěrečnou kapitolu, která tvoří asi tak pětinu knihy.
Zpočátku jsem měla dojem, že podobně zpracovaného tématu využití přirozených schopností pro týmovou spolupráci se chopilo už spousta koučů a psychologů a že snad už ani nelze objevit nic nového. Nicméně autorovi se podařilo podle mého názoru zobecnit týmové role na šest základních typů, které na sebe vzájemně navazují a jsou spolu propojeny bez nějakých zvířecích alegorií nebo barevných typů. Pomocí statistiky výzkumů, které mohl provést po zveřejnění svého šesti typového objevu, dokázal posunout svou teorii k ještě lepšímu zobecnění v podobě poměrně jistého zjištění ohledně počtu superschopností na jednu osobu. Díky množství lidí i firem, které se zajímaly o tento objev a jeho praktické využití, mohl Patrick Lencioni stanovit vyšší pravdivost svých teorií.
Moc se mi líbí, jak je to lidské. Prostě v něčem vynikáte, a když se “tím svým” zabýváte, ožijete a váš vnitřní plamen poskočí. Nikdy vás to nevyčerpá, prostě vás to nabíjí. V něčem jste docela dobří a jde vám to, avšak váš vnitřní oheň po čase slábne, váš entuziasmus vyprchává a jste rozhození. No a samozřejmě jsou oblasti, v nichž vám to nejde. Určitě je můžete zvládnout, ale nehoříte, nic nevyzařujete a víc energie vložíte než získáte. V těchto oblastech nemůžete dlouhodobě působit, ztratili byste sami sebe, zničilo by vás to. Jak jasné, že?
Je to tak jednoduché, že si říkáte, že tohle přece musí každý vědět. A pak se rozhlédnete a velmi zřetelně si uvědomíte, že ne. Po přečtení této knížky jsem se ocitla na konferenci pro ženy a snad v každém rozhovoru, který jsem tam vedla, se mi zdálo vhodné na knihu a principy v ní obsažené upozornit. Vydavateli Návratu domů říkám: Nemáte zač. Aplikovatelnost šesti pracovních superschopností je totiž mimořádně široká. Nejde jen o firemní nesoulad a výkonnost nižší, než by se dalo očekávat či církevní prostředí, kde jakoby jednoduché věci nevysvětlitelně drhnou. Jde například také o vaši domácnost. Můžete totiž s osvobozujícím uvolněním zjistit, že vaše domácnost v nastavení vašich superschopností potřebuje paní na úklid.
Některé knihy prostě svou obálkou klamou. Buď slibují příliš, nebo je podceníte. Číst se vyplatí.
Psáno pro Proboha!