Hana Fifková, Tereza Matějčková: Budeme, kým jsme? Současnost očima sexuoložky, Kalich 2025
Před čtením knižního rozhovoru filozofky se sexuoložkou jsem pociťovala docela velké očekávání. Možná jsem měla i malou trému, budu-li všemu rozumět, nebude-li pro mne text příliš odborný. V oboru se nepohybuju a z titulu jsem vyrozumívala, že bude řeč o tranzicích. Bude to spíše filozofie nebo si budou dámy povídat o sexu? Nebyla jsem si jista, co vlastně od knihy očekávat. To ale jen předtím, než jsem knihu otevřela a pročetla si letmo obsah.
Struktura knihy je velmi přehledná a postupně odhaluje životní příběh sexuoložky Hanky Fifkové od dětství po současnost. Paralelně s během jejího života jde řeč samozřejmě o její profesi, neboť i ta zaznamenala velký vývoj a proměnu.
V názvu knihy naznačené hlavní téma tranzice (proces, během nějž osoba trpící nesouladem biologického pohlaví a pociťovaného genderu mění své tělo se zřetelem k pociťovanému genderu) se vynořuje v zákrutách příběhu a roste na síle a významu. V posledních letech své profesionální kariéry se doktorka Fifková zaměřuje výhradně na pacienty s touto diagnózou a pomáhá jim. I ve způsobech její pomoci se však ukazuje vývoj. V naší zemi není mnoho lidí, kteří by se procesem tranzice zabývali tak dlouho, tak zblízka a tak komplexně jako Hanka Fifková. Kromě lékařských atestací prošla i psychoterapeutickým výcvikem, protože jej pro své pacienty viděla jako nezbytné doplnění léčby.
Zabývá se rozdílnými aspekty u žadatelů o tranzici z hlediska jejich biologického pohlaví. a vysvětluje na příkladech ze své lékařské praxe, co tito lidé prožívají, jak se na kvalitě jejich života projeví podávání hormonů nebo dokonce operativní zákrok. V posledních letech konstatuje zvýšené počty žadatelů pociťujících nesoulad biologického rodu a pociťovaného pohlaví. Zamýšlí se nad důvody takového jevu a není ani bezhlavým přitakávačem ani zatvrzelým odpůrcem. Potřebuje skutečně porozumět svému pacientovi, aby s ním nalezla nejlepší řešení nejen pro několik následujících měsíců, ale pro výhled na celý život.
Po teoretickém úvodu do historie problematiky a náznaku širších souvislostí se Tereza Matějčková táže nekomplikovaně a nenávodně, přidává své osobní postřehy a společný rozhovor plyne pokojně a košatě. Obě dámy spolu hovoří docela otevřeně a čtenář se dozví mnoho o soukromých životech obou. Zřetelněji se tak vybarvují osobnosti obou autorek knihy, což je vzhledem k ústřednímu tématu dost užitečné. Každý názor totiž stojí na hodnotách a o těch toho často u svých lékařů příliš mnoho nevíme. U lékaře z oboru, který tak zásadně může ovlivnit celou existenci člověka, je nanejvýš vhodné tyto hodnoty alespoň orientačně poznat.
Soucitný postoj, celoživotní věrnost vysoce morálním a přísným profesním etickým zásadám dávají Hance Fifkové značnou důvěryhodnost. Ať už se dostává do sporu s profesními kolegy nebo s ideologickými aktivisty, její slovo má váhu. Zná diskutovanou problematiku nikoli jako teoretický problém, ale jako životní bolest svých pacientů.
Knihu skvěle doplňuje výkladový slovník jmen, výkladový slovník pojmů, soupis odborného i popularizačního díla H. Fifkové a také jmenný i věcný rejstřík.
Cítím se po přečtení knihy obohacena o lidský i profesní příběh zajímavé ženy, která se poctivě snažila posloužit svým pacientům ke zlepšení jejich života. Vhled do způsobu uvažování lidí, kteří bolestně a tísnivě prožívají svůj osobnostní nesoulad, mi otevřel oči k větší empatii. Zároveň jsem také dospěla k hlubšímu chápání nejednoduchých společensky a sociálně laděných sporů mezi zastánci a odpůrci tranzice a genderové teorie vůbec. Otázka z titulu knihy nakonec nemá definitivní odpověď. Příliš mnoho toho ještě nevíme. Přesto stojí za to si ji pokládat a hledat odpověď.
Psáno pro Křesťan dnes