Málokdo umí tak inspirativně mluvit o Starém zákonu jako biblista a starozákoník Jan Heller (1925-2008). Jeho legendární a dnes už nedostupné dílo Tři svědkové rozebírá tři starozákonní texty, Exodus 12, Izaiáš 52-53 a žalm 22 v souvislosti s novozákonní zvěstí a Ježíšem z Nazaretu. Na základě teologicko-lingvistického rozboru těchto tří textů Jan Heller dokazuje, že pesachové události a hod beránka při východu židů z Egypta, Izaiášův služebník a ponížený z kap. 52-53 a žalmistovo volání opuštěného předznamenávají koncepci novozákonní zvěsti, představovanou o mnoho století později Ježíšem z Nazaretu.
