„Jak mohu být v této společnosti užitečná, než Pán Bůh podle svého zaslíbení poláme ta železná vrata a poseká bronzové závory? Kdy mi otevře cestu k mým černouškům? Co mám dělat „zatím“? … Nemínila jsem se usadit. Nerespektovala jsem stávající režim. Ani mne nenapadlo se nějak zařadit do pracovního procesu. Měla jsem mnoho známých po celé republice, a tak jsem cestovala. Kam mne zavolali, tam jsem předala poselství, které mi pro ně Pán Bůh dal.“ Autobiografické vyprávění „babičky Ludmily“, jak se jí přezdívá v křesťanském prostředí.
