Starozákonní kniha Ester, vyprávějící o Židu Mordechajovi a jeho neteři Ester, která se stane manželkou perského krále a zabrání pogromu svého lidu, se dochovala ve třech verzích: hebrejské a dvou řeckých. Každá z dochovaných řeckých verzí (verze septuagintní i takzvaný alfa-text), jejichž paralelní překlad přinášíme v prvním svazku nové ediční řady „Septuaginta“, představuje ve srovnání s hebrejským (masoretským) textem poněkud odlišné pojetí vyprávěného děje i jeho důsledků. Český překlad (V. Černušková) i komentář (P. Chalupa) se snaží zachytit svébytnost obou řeckých verzí vzhledem k hebrejské „předloze“, s níž porovnávají autoři text zejména na místech, která jsou důležitá pro správné porozumění textu. Ukazuje se totiž, že vytvoření řeckých verzí nebylo pouhým převodem masoretského textu do řečtiny, jako spíš tvořivým zpracováním odlišných tradic, které zachycují stejnou biblickou látku.
