O životě, knihách a potěšení
Celá léta jsem bojovala s provinilým pocitem, že o adventu žiju špatně. Vždycky se totiž v mé blízkosti vyskytl někdo, kdo mi připomněl, jak to správně má být. Nějaká milá kamarádka nebo oblíbená stálá zákaznice mi nadšeně vyprávěla, jak se na to už chystá, jak se těší a jaké to bude krásné. Jak se nedotkne počítače, nezapne…
Biblický příběh Rut tématem mého kázání v sérii Cizinci a outsideři.
Onehdy jsem brouzdala oddělením ovoce a zeleniny naší samoobsluhy. Vybírala jsem nějaké ovoce. V mém nákupním vozíku už ležel pytlík citronů a trs banánů. Samá žlutá. Chtělo by to ještě jinou barvu, napadlo mě. V regálech s jablky bylo vidět barev dost. Jablíčka zelená – jedno jak druhé, všechny plody dokonale stejné a bez vady. Hned vedle žlutá…
Nádherný podzimní den. Slunko svítí, auta vesele jezdí, lidé procházející pod mým oknem jsou oblečení nalehko jen v tričkách s krátkými rukávy. Dokonce i pejsek, kterého páníček venčí na trávníku přes ulici, se nadšeně honí za padajícími kaštany. Listí už skoro zežloutlo, část už opustila stromy, poletuje vzduchem nebo obarvuje zelený trávník na žluto. Takový veselý den….
Za oknem se neochotně rozednívá. Koukám z okna a ani se mi nechce si rozsvítit. Za chvíli si půjdu do schránky pro noviny, vypiju si u nich kávu. Pak se obleču a půjdu do práce. Vtom jsem zpozorovala za oknem pohyb. Přiletěly. Dvě sýkorky koňadry. Jedna usedla na zábradlí, druhá rovnou na okraj půlky skořápky kokosového…
Včera jsem šla do práce dost na čas. Přiznám se, strašně se mi nechtělo. Jak svítilo slunce a bylo nádherně teplo, zdržovala jsem se všelijakými drobnými úkoly na naší zahrádce, abych ještě nemusela jít. Pak jsem docela spěchala. Musela jsem ovšem ještě koupit v květinářství vázací drátek. Naše sousedka mě totiž požádala, abych pro ni uvila…
V zimě ráda chodím do parní sauny. Jednak je to místo, kde se doopravdy zahřeju, jednak tam člověk může být sám, i když v místnůstce sedí víc lidí. Pára bývá tak hustá, že vlastně nikoho pořádně nevidíte. Pokud mám štěstí, nikdo si s nikým nepovídá. Onehdy jsem se vydala zaplavat si a prohřát se hned z práce. Těšila jsem…
Občas se mi stává, že podléhám malomyslnosti. Myslím si o sobě, že jsem neužitečná, že nic z toho, co dělám, nemá smysl, protože to nikoho nezajímá. Je to hloupé, já vím. Ale občas s tím bojuju. Působím jistě, ale uvnitř se tak necítím. Naposled včera. Ve čtvrtek měli poprvé v rádiu vysílat můj fejeton jako myšlenku na den….