Hana Pinknerová

„Copak, třesou se ti?“ otázal se starostlivě můj drahý, když jsem vztáhla ruku ke stropu a zamyšleně jsem pozorovala konečky prstů. Leželi jsme v posteli za slunečného odpoledne a odpočívali po obědě. A po náročném dopoledni. Uklízela jsem balkon a chystala jej na letní provoz. Všechno jsem vydrhla, vyčistila, ometla a naleštila. Neodolala jsem a…

Ráno jsem otevírala mříž u obchodu a na chodníku před ní psí hovínko. To by se nedalo nijak obejít. Co s tím? Vypadalo docela řídce. Kdybych ho chtěla zamést, co pak udělám s koštětem? Doma bych na to nasypala písek, ale kde mám v knihkupectví vzít písek? Přišla jsem do práce dřív, protože mi hodný…

Píšu. Vzpomínám. Strašně moc si uvědomuju, jak osobní a tedy subjektivní všechny ty moje úvahy jsou. Je to moje bublina. Předkládám své vidění světa. Možná s vaší realitou nesouhlasí. Ale možná ukazuje, jaká by klidně taky mohla být. 

„Tobě ožívají věci pod rukama.“ Tohle bylo to nejkrásnější vyznání lásky, co si pamatuju. Šlo o starou sifonovou lahev, která stála zapomenutá ve spíži u babičky. O prázdninách jsme tam přebývali a já jsem si vzpomněla, jak za horkých letních dnů, když jsem byla jako dítě ještě doma, jsme si dělávali sifon s domácím sirupem. Cítili…

Minulý týden jsme se domluvili s mým vydavatelem, že do konce prázdnin odevzdám rukopis své nové knížky. Tak jsem uspořádala to, co už mám, a začala psát.  Jde mi to a moc mě to těší. Je to radost. Jsem zvědavá, jaká ta kniha bude, jak se bude jmenovat a co na ni řeknete vy, čtenáři….

Tak nějak se stalo, že jsme o víkendu oslavili jak 33 let našeho manželství, tak 32 let našeho blízkého kamaráda a přítele naší dcery. Jen místo borůvek byly maliny.

Dnešním ranním pozorováním ptáků dalekohledem z okna kuchyně zjištěno, že kavky sbírají větvičky. Chystají se hnízdit! Jaro bude!

Tak trochu jsem se za to styděla. Přece jen taková záliba zrovna nedokazuje vybraný vkus. A já jsem si na svém uměleckém oku docela zakládala. Jenomže mě to přitahovalo a uspokojovalo. Znáte to, takové ty krásné fotografie koťátek, štěňátek, květinek, šálků kávy, dortíků, romanticky zařízených budoárů nebo selských kuchyní. Nemohla jsem se obejít bez barevných…

„Mami, máš na zubech rtěnku,“ upozornila mne včera dcera, když jsme se chystaly vyjít z domu. Ještě jsme si v předsíni nasazovaly čepice, vázaly šály a braly rukavice a přitom jsme na sebe navzájem dávaly pozor. Přece nebudeme chodit po venku jako hajdaláci! Vděčně jsem přijala upozornění a olízla si přední zuby. Ještě, že si toho moje…

Ráda pozoruju ptáky, vyhledávám ptačí hnízda, naslouchám jejich zpěvu. Proto jim sypu zrní, plním vodou koupadlo a vůbec se starám, aby přebývali tam, kde bydlím já. Na běžné druhy jsem si už zvykla. Sýkorky, kosy, hrdličky, sojky a vrabce nepovažuju za zvláštní hosty. Jsou to mí domácí. Když se ale objeví strakapoud nebo dokonce žluna,…