Hana Pinknerová

Tradiční vánoční písně používají v podstatě jeden model textu. Narodil se malý bezbranný, zdravotně i sociálně nezaopatřený Ježíšek. My o něm víme, že je to budoucí veličina, a tak mu neseme a darujeme zbytky ze svých vánočních stolů, nevhodné vánoční dárky a trochu toho povyražení zpěvem koled. Sami sobě tím děláme radost z pocitu sebeuspokojení, že my…

Dneska jsem už snad vstala levou nohou. Od rána se mi nic nedařilo. Zubní pastou jsem si pokecala župan, ranní kávou jsem si spálila jazyk, chleba s máslem a medem mi upadl na ubrus – jak jinak než namazanou stranou dolů. Rychle obléct a skočit nakoupit. Jenže poslední silonky bez dírky jsem měla na nohou včera….

Jsme matka a dcera a bavíme se o věcech všedního života. Oslavy tu všednost prozařují – a my je milujeme!

Většina lidí je jako já. Většina lidí je zvědavá. Většina lidí je ráda přitom, když se děje něco významného, důležitého, něco, co podstatně ovlivňuje chod světa. Včera jsem si však uvědomila, že se pravidelně vyskytuju u událostí důležitých nejen pro mne, ale i pro běh celého světa, a vlastně si to skoro neuvědomuju. Seděla jsem…

Jednou jsem četla příběh učitelky, která měla ve třídě problematického chlapce. Chápal věci jinak. Hodně jinak. Například, když byly Velikonoce, měly všechny děti za úkol vložit do prázdného kindervajíčka nějaký symbol Velikonoc. Děti vkládaly kuřátka, zajíčky, květinky, ale ten divný chlapeček odevzdal kindervajíčko prázdné. Paní učitelka se zasmušila, protože měla dojem, že ten hoch zase…

Občas se mi stává, že mi nějaký mužský lichotí. Většinou používají jednu ze dvou formulací. Buď mi řeknou, že jsem „krásná jako vždycky“ nebo konstatují, že jsem „dnes mimořádně krásná“. Vždycky to potěší. Myslela jsem si, že jiná varianta už ani není, ale včera jsem ji dostala. Jeden pán mi sdělil, že jsem „čím dál…

Každoročně chodíme křížovou cestu. Prostě jdeme někam do přírody, nejraději někam, kde nikoho moc nepotkáme a jdeme do kopce. Cestou se dvanáctkrát zastavíme a přečteme kousek textu z knížky Žbluňk Michala Valehracha. Jsou to vlastně pašije, ale jinak. Letos nemůžeme jít spolu. Proto můj muž nahrál text a dává jako velikonoční dárek každému, kdo by…

Jsme máma a dvě dcery a povídáme si o tématech běžného života. Blíží se Velikonoce – jak je slavíme a co to pro nás tyto svátky fakt neznamenají? A co naopak jo?

Kdo to je – dáma? Zamýšlíme se nad tím, jak se pozná dáma, jak vypadá, jak se chová, jak mluví… Je dáma definitivní životní definice nebo je v tom nějaký vývoj?