V dubnu jsem pořád ještě byla dost za kamny a četla Ztracená duše Olgy Tokarczukové mne uchvátila na první pohled. Ačkoli je výtvarná stránka v jasné množstevní převaze nad textem, nedá se to zhltnout. Jednoduchý příběh se s velkou pravděpodobností týká každého z nás a čtenář si jej musí prožít. Skvostná kniha.
Jak plný je tvůj kbelík? ptají se Tom Rath a Donald O. Clifton. Hezký srozumitelný obraz principu rovnováhy čerpání a vydávání. Nijak hluboké, vcelku praktické a povzbudivé.
Umění být nešťastný mne zaujalo už svým názvem. Navíc je to krásná knížka s neprvoplánově rozvolněnou sazbou. Belgický psychiatr Dirk de Wachter řeší otázky smyslu života a štěstí. Nepoučuje, spíš si s čtenářem povídá. Možná neřekne nic, co byste už nevěděli nebo jinde nečetli, ale říká to způsobem, který zaujme a vzbudí ochotu se tématem zabývat. Tuhle budu dávat. Pro některé lidi by to mohlo být celoživotní téma, kniha, k níž se budou vracet. Nikdy si neškodí připomenout, co je vlastně podstatné.
Doba temna Adély Elbel mne vlastně moc nepřitahovala. Skandální zpovědi hvězdiček mne nelákají už nějak z principu. Pak jsem však autorku několikrát potkala na ulici a zjistila jsem, že se na Facebooku kamarádí s lidmi, jichž si vážím a oni jsou k ní velmi milí. Já vím, že to nic neznamená, ale řekla jsem si, že to zkusím. Jestli myslíte, že máte nebo jste měli těžký život a proto nemůžete něčeho dosáhnout, tak si tu knihu přečtěte. Až ji příště potkám, požádám ji o přátelství, na FB jsem to už udělala.
Exotova abeceda Ladislava Heryána je taková fajn knížka krátkých zamyšlení seřazených podle abecedy. On dokáže i ve stručném textu sáhnout do hlubiny, načrtnout téma, o němž můžete po zbytek dne přemýšlet nebo umí jednoduše motivovat člověka, aby pozdvihl hlavu a čekal na Boží znamení.
Petr Stárek napsal rozkošnou dětskou knížku Igelitka Jitka a petka Bětka. Neuvěřitelně vtipně se popasoval s ekologickým tématem. Výtvarně zábavné, moderní, barevné a hezký příběh – kdo to má? Bavilo mě to.
Už tam budem, Mojžíši? je přiléhavá otázka, jakou by člověk během těch čtyřiceti let docela čekal. Kakalík a Pavlína Šulcová si s tím pohráli náramně. Komiks o židovských dějinách a aktuálním slavení důležitého židovského svátku, jakož i o dodržování tradic pro ty, kdo vědí, i pro ty, kteří netuší, která bije. Skvostná práce. Takhle by měly vypadat učebnice. Bavíte se a ani nevíte jak, vzděláváte se.
Nakoukla jsem do ještě více svazků a něco mám rozečteného, ale protože zároveň dokončuju svou novou knížku, víc toho tentokrát není.